Konečně po dlouhym zamračenym roce nastalo zase období, kdy je kokosovej olej v tekutym stavu, i když jen leží v kuchyni na poličce. Přišlo totiž léto.
Konečně po dlouhym zamračenym roce nastalo zase období, kdy je kokosovej olej v tekutym stavu, i když jen leží v kuchyni na poličce. Přišlo totiž léto.
Ze všeho nejvíc (teda možná na stejno s ořechy) zbožňuju saláty.
Po pár dnech se vracím z vesnice zpátky do Prahy a s sebou si, kromě spousty malin, jahod a seychellský vanilky od rodičů, vezu i rebarboru.
Základem australského (nebo novozélandského?) dortu Pavlova jsou vaječný bílky a pořádná porce cukru.
Dnes ráno při své tradiční procházce po naší zahradě (nebo spíš tropický džungli uprostřed Úpořin) jsem zjistila, že tam vzadu v koutě, kam skoro nikdo (kromě kočky Bobiny) nechodí, je malej keřík. Navíc ne jen tak obyčejnej malej keřík, ale malej keřík plnej malin!
V lednici mi už dlouho strašily tři řapíky rebarbory a vzhledem k tomu, že jsem kromě maminčina rebarborového koláče nikdy neměla s rebarborou tu čest (já vim, ostuda), se mi ani moc nechtělo pouštět se do jejího zpracování.
Chia semínka jsou, alespoň pro mě, jedním z nejkouzelnějších ze všech kouzel přírody. A v čem jsou tedy tak zázračná?
Pizza se špenátovým těstem je, alespoň u nás doma, absolutním vítězem všech cukrfree pizz!
Pokud ve svém mandlovém mléce milujete nebo potřebujete cukr, emulgátory, stabilizátory a další látky, které v rostlinném mléce nemají co dělat, tak rozhodně nečtěte dál! 🙂
Jmenuju se Janina a jsem jednou pro vždy cukrfree. Můj příběh →