Pudink, co chutná jako Monte

Když už se smíříte s tím, že si nikdy nedáte svůj oblíbenej puding Monte od Zotta a pak úplnou náhodou vyrobíte cukrfree puding, kterej chutná úplně stejně, tak je ten den hned o něco krásnější.

A když říkám úplnou náhodou, tak to tak i myslim! Původně jsem totiž chtěla vyrábět čokoládo-lískooříškovou panna cottu, jenomže! Mojí oblíbenou smetanu z Ježkova statku, ze který jsem chtěla panna cottu vyrábět, mi Adam vypil a tak mi nezbylo nic, než použít zbytek kozího mlíka, který jsme doma měli.

Kozí mlíko, který kupuju, chutná téměř stejně, jako kravský. Nemá totiž tu tradiční pachuť, který já říkám „chlívek“. A tak ho pila i moje ségra, která by v životě kozí mlíko nepila. Přesně ta samá ségra, která sice nesnáší kuře na paprice, ale miluje „kuřátkovou omáčku“ (což je jen jinej název pro kuře na paprice, kterej vymyslela mamča, jen aby do ségry nacpala kuře na paprice).

Každopádně z tý mojí „wannabe“ panna cotty, vzniklo něco, co bylo na panna cottu málo tuhý. A tak se z ne moc povedený panna cotty, stal dost povedenej pudink, kterej mi hned při prvním ochutnání připomněl můj milovanej dezert – Monte od Zotta (kterej jsem neměla tak sto let, a kterej minimálně sto let mít zase nebudu).

A tak jsem ho vyklepla na talířek, dala na něj lžičku zakysaný smetany a posypala ho nastrouhanou 100% čokoládou, ozdobila borůvkama a přesunula se do svých dětských let. Jen narozdíl od dětských let, jsem do sebe necpala tunu cukru a vůbec mi to nevadilo 🙂

V tu chvíli jsem ale vůbec netušila, co se pár dní na to odehraje. Stejně jako loni, i letos mi přišla pozvánka na slavností vyhlášení soutěže Food blog roku. A stejně jako loni, jsem si řikala, že je to od nich milý, že mě zařadili mezi top 5 food blogů v kategorii recepty, a letos navíc i v kategorii fotografie (což mi udělalo ještě větší radost, než ty recepty). No a stejně jako loni, jsem absolutně nepočítala s tím, že bych měla něco vyhrát.

Samotnej večírek byl hrozně príma. Konečně jsem se potkala se spoustou lidí, který jsem sice znala, ale jen virtuálně, ale taky s těma, který už znam osobně. Přišlo mi úžasný, že jsem mezi těma, ke kterým jsem před dvěma lety, kdy jsem s blogem začínala, vzhlížela jako k food blogovým bohům.

Pak přišlo samotný vyhlášení a vy už nejspíš víte, jak to bylo dál… asi tak pět vteřin jsem nevěřícně koukala na plátno, na kterym byl název mýho blogu, v hlavě si říkala, že si asi dělaj srandu, a že jestli nedělaj, tak je to pěkně v pytli, protože nebudu absolutně vědět, co mam říct (tady na fotce vidíte mě, jak si jdu pro cenu a říkám, že nevim, co mám říct).  Nakonec to dopadlo přesně tak, jak jsem čekala – nevěděla jsem, co říct, tak jsem řekla jen „děkuju“, a že „o tom napíšu na blog“, protože jsem byla tak v šoku, že jsem nedokázala poskládat souvislou větu.

I když to nebyl muj nejlepší projev v životě, byla jsem strašně spokojená, šťastná a nechápala, co se děje. Dokonce jsem málem omdlela a strašně mi cukaly obličejový svaly, takže jsem vypadala trošku jako blázen – šťastnej blázen. Co mi ale udělalo ještě větší radost, bylo to, že všechny mně blízký food blogerky dostaly taky ocenění v nějaký z dalších kategoriích, takže jsme se potom mohly radovat spolu.

Celá ta akce byla milá, příjemná, až na mě stojící v křeči na podiu i uvolněná a opravdu se upřímně těším na další ročník. Za ocenění jsem nesmírně vděčná, děkuju mámě, tátovi, Adamovi, porotcům, pořadatelům, svým fanouškům, kočkám a bohu… a tady máte pudink! 🙂

Ingredience

250 ml kozího (nebo jiného) mléka

3 – 4 lžíce nenutelly

2 lžíce vlažné vody

1 lžička želatiny (grass fed)

vanilková esence

stévie podle chuti (ideálně žádná 🙂 )

Na servírování:

borůvky na ozdobení

strouhaná 100% čokoláda

lžička zakysané smetany nebo kokosového krému

Počet porcí:

4-5 (podle velikosti formiček)

Postup

Do menší misky nalijeme vlažnou vodu, povrch poprášíme želatinou a promícháme. Poté necháme 5 minut odležet. Do menšího hrnce vlijeme mléko, přidáme vanilku, popř. i stévii, promícháme a na mírném plameni zahříváme (ale nevaříme). Do směsi přidáme nenutellu a důkladně promícháme. Poté přidáme želatinovou směs a mícháme, dokud se želatina úplně nerozpustí. Hotovou směs vlijeme do menších formiček (já použila menší hrnečky a mističky). Poté vložíme na 4 – 5 hodin do lednice. Hotový pudink vyklepneme na talířek nebo jíme rovnou z formičky.

Moje tipy:

Kozí mléko a všechny další kozí výrobky kupuju z Farmy Pěnčín (mají na Rohlik.cz, v Globusu nebo v obchodech se zdravou výživou).

Želatinu používám grass fed – ze zvířat z volného chovu.

Nenutellu si vyrábím vlastní, ale pokud nemáte doma mixér, můžete si koupit už hotovou.

Stévií už nesladím – sladit nepotřebuji, ale pokud z jakéhokoli důvodu chcete pudink dosladit, použijte co nejvíce přírodní produkty – odvar ze sušené stévie nebo domácí extrakt.

Mojí oblíbenou 100% čokoládu seženete např. v Delmartu a jmenuje se „Stella“.

Tip navíc – šaty jsou tak pět let starý a jsou z HMka :))

Dobrou chuť!

Vaše