Po několika měsících čekání je tu konečně článek o tom, jak se z jedný obyčejný cukr addict holky stala obyčejná cukrfree holka.

Věřte nevěřte, článek, kvůli kterýmu jsem si vůbec založila blog a kvůli kterýmu dělám to, co dělám je po 4 měsících existence mýho blogu konečně na světě. Ne, že by byl tak dobrej a propracovanej, že bych na něm dělala čtyři měsíce, prostě mi jen přišlo, že se jedná o něco pro můj blog tak zásadního, že by to mělo nějak vypadat a mít nějaký kvality. Nejspíš proto jsem to pořád odkládala, protože jsem se na psaní něčeho kvalitního prostě necítila.

kolo

Dnes ráno jsem se vzbudila a tak jako každý ráno jsem se na psaní kvalitního článku vůbec necítila. Jenomže, co když se nebudu další rok cítit na to, abych článek napsala? Upřímně si myslim, že se na to nebudu cítit nikdy, proto jsem se rozhodla, že 30. říjen 2015 je dnem, kdy napíšu více či méně kvalitní článek o tom, jak jsem se stala cukrfree.

Mějte na paměti, že tohle není žádnej vědeckej článek (což bude nejspíš tím, že nejsem vědec), je to jen příběh o tom, jak se mně, největšímu závislákovi na cukru, podařilo žít kompletně cukrfree život.

Proč jsem se rozhodla stát se cukrfree?

 

Chci zhubnout, chci žít zdravě, chci mít lepší pleť, chci ovládat svý chutě, nechci mít výkyvy nálady, nechci být pořád “nafouklá”, nechci být závislá. Důvodů je spousta a pokud alespoň jeden z nich bude pro vás dostatečně důležitej pro to, abyste s cukrem jednou pro vždy přestali, máte z půlky vyhráno. Jestli nejste na mym blogu poprvý, tak jistě víte, že jsem byla od svých 12 let trochu jiná. A to nejen v tom, že jsem z palandy tajně házela holuby z nosu na pode mnou spící ségru a měla z toho hroznou srandu, ale hlavně proto, že jsem přestala jíst a začala hodně cvičit. To mi vydrželo do mých 15 let, kdy jsem pořád hodně cvičila, ale i hodně jedla a zvracela. S příchodem na univerzitu jsem chtěla trochu změnu a tak jsem opět přestala jíst, příležitostně zvracela a stále extrémně moc cvičila. Víceméně jsem se s poruchou příjmu potravy potýkala až do svých 24 let.

janicka

Když už jsem se z týhle pitomý nemoci skoro dostala psychicky, přišlo mi, že je se mnou pořád něco špatně. Pořád jsem myslela na jídlo, měla neustálý chutě na sladký, pak na slaný, pak na sladký, nedokázala se najíst tak akorát a pokaždý, když to šlo, se přejedla. Tak nějak mě to zase vrátilo zpátky kde jsem byla a tak jsem se neustále pohybovala na hranici “skoro zdravá” a “skoro nemocná”.

Pokud jste ve čtení došli až sem, tak vám bystřejším už musí být jasný kam směřuju – problémem nebyl nikdo jinej než cukr. Čerstvý ovoce, sušený ovoce, bláznivý rádoby zdravý sirupy, stejně tak rádoby zdravý muesli a muesli tyčinky, nízkotučný jogurty a nízkotučný mléčný nápoje a hlavně žádnej tuk. Moje dieta byla posledních dvanáct let založená na cukru a absolutně postrádala tuk a bílkoviny. Co je na tom nejhorší, je to, že jsem si celou dobu myslela, že jím zdravě. Kdybych se celou tu dobu místo “zdravejch” jídel ládovala kinder vajíčkama, bylo by mi sice stejně na nic, za to bych měla pěknou sbírku barevnejch figurek.

Naštěstí jsem se nechala inspirovat Sarah Wilson a její knihou I Quit Sugar a udělala tak tlustou čáru za svym pocukrovanym životem –  zkusila jsem pravej opak toho, čemu jsem do tý doby věřila a ono to co? Ono to fungovalo!

Takže nakonec byl můj důvod zbavit se závislosti na cukru, ze všech výše zmíněnejch důvodů tím nejromantičtějším – chtěla jsem a pořád chci být zdravá.

cukrfreecukraddict

Jak jsem se stala cukrfree?

 

Tak tahle část je asi tou, která většinu z vás zajímá nejvíc. Odpověď je přitom strašně jednoduchá – přestala jsem jíst cukr. To dává smysl ne? Bohužel hodně z těch, kteří si myslí, že přestali jíst cukr tím, že si nesladí kafe nebo čaj nebo přestali cpát snickersky, jsou na velkym omylu. Zkuste si takovou hru. Příště, až pujdete nakupovat, koukněte na složení všech věcí, který kupujete. Nejen, že zjistíte, že jsou tam často věci, který by v jídle neměli vůbec co dělat, ale taky zjistíte, že ve velkym množství z nich je i přidanej cukr. Jak se nejjednodušeji vyhnout těmhle sneaky přidanym cukrům ve vaší stravě?

  • Pokaždé čtěte složení výrobku, zda v něm není přidaný cukr pod jedním z tisíců názvů pro cukr (viz obrázek níže).
  • Nevěřte všemu, co se v obchodě se zdravou výživou tváří zdravě – většinou jsou to jen fruktózový bomby převlečený za zdravou potravinu.
  • Gluten free, nízkotučný, přírodní, raw, bez přidaného cukru – marketing, marketing, marketing – v agávovym sirupu není přidanej cukr a přesto je z 90% fruktóza, a zelená Coca Cola s nápisem “Life” slazená (mimo jiné i) stévií, má asi tak o dvě kostky cukru (z deseti kostek) míň než originál. Ovocný džusy jsou bez přidanýho cukru, přesto jedna sklenice obsahuje v průměru kolem 10 lžiček cukru.
  • Kupujte co nejméně zprocesované potraviny – nejjednoduší je nakoupit si kvalitní základní potraviny a vše si vyrobit doma sami. Nejen že víte přesně, z čeho se vaše jídlo skládá a navíc většinou i ušetříte.

Obecně člověk potřebuje 20 – 66 dní k tomu, aby se zbavil zvyku. Jezení cukru je zvyk nebo spíš zlozvyk. Už od malička máme sladkosti spojený s něčim příjemnym, s určitou formou odměny. Když jsem hezky spapala oběd, dostala jsem dezert. Když jsem měla narozeniny, dostala jsem čokoládovou bonboniéru. Když jsem dostala jedničku (nutno podotknout, že jsem dostávala jedničky pořád) dostala jsem od babičky Kinder vajíčko nebo zmrzlinu. Potom, když je člověk starší a když už neni odkázanej na dospěláky, který mu sladký daj za odměnu, musí se odměňovat sám. Dneska je venku hezky, tak si dam zmrzku. Dneska jsem měla těžkej den, tak si ho zlepším aspoň čokoládou.

Dokonce jsem se v jednom z článků doktorky Kathleen DesMaisons, která se 30 let zabývá problematikou závislosti na cukru, dozvěděla, že konzumace cukru uvolňuje v mozku tzv. beta-endorfiny, který jsou údajně úplně těma stejnýma endorfinama, který se uvolňujou v mozku, když jsme zamilovaný. Takže jestli jste někdy prožili fakt ošklivej rozchod, tak asi chápete, jak těžký musí bejt dát kopačky cukru. Navíc rozchod s cukrem je o dost těžší, protože od něj nebudete dostávat urážlivý opilecký smsky ve dvě ráno. Bude na vás jen tiše čekat ve vaší lednici, skříni, šuplíku, dokud nebudete mít slabou chvilku a nespadnete mu zas do klína. Pokud ale tenhle rozchod zvládnete bude na vás čekat daleko lepší vztah s někym koho jste zatím nepoznali, s vaším lepším a zdravějším cukrfree já.

Čemu se vyhnout úplně?

 

Při odvykání od cukru musíte na alespoň první dva měsíce vysadit cukr úplně – včetně ovoce. Po prvních dvou měsících můžete nízkofruktózové ovoce opět zařadit do jídelníčku. Následující potraviny byste měli vysadit úplně a na pořád, vzhledem k tomu, že většina z nich obsahuje velké množství přidaného cukru. Při čtení etiket pamatujte na to, že 4 gramy cukru = 1 čajová lžička cukru.

  • Cereálie, ovocné muesli, muesli tyčinky a všechny tomu podobné tyčinky,
  • Ochucovadla jako kečup, barbecue omáčka, kupované salátové dresinky, balsamico,
  • Sušené ovoce a vysokofruktózové ovoce,
  • Marmelády a džemy,
  • Ochucené nízkotučné jogurty (většinou plné cukru a škrobu, aby se daly vůbec jíst),
  • Sladké nápoje – limonády, ovocné smoothies, džusy – ať už čerstvě vymačkané, v lahvi nebo z juice baru- všechny tyhle nápoje jsou fruktózovou bombou (atomovou) pro vaše játra,
  • Sirupy – agáve, kokosový, javorový, datlový atd.,
  • Med (40% fruktóza),
  • Palmový a kokosový cukr,
  • Sladkosti (to, v čem byste normálně řekli, že je cukr),
  • Cigarety – poprvé slyšíte, že do cigaret přidávají cukr? 15% cigarety je ve skutečnosti cukr!

apple-picture

 

Na co si dát pozor?

Následující potraviny vám způsobí (alespoň pro mě) dost nepříjemnou věc – rychle zvyšují hladinu cukru v krvi. Sugar highs a lows je něco, čemu se snažím vyhýbat, něco co mi způsobovalo velký chutě a občas dost hrozný stavy, kdy jsem chtěla vyvraždit celou rodinu i s kočkama, pokud mi někdo z nich bránil v dalším přísunu cukru do krve. Zároveň jejich konzumace zabraňuje spalování tuků. Já osobně se všem následujícím potravinám vyhýbám a cítím se daleko líp.

  • Pšenice a veškeré výrobky z ní (bílé, tmavé, celozrnné)
  • Bílá rýže
  • Brambory
  • Instatní snídaňové ceréalie a instatní ovesné kaše
  • Chipsy, krekry

Čím nahradit cukr?

 

Tak tohle byla ta nejtěžší a zároveň nejpříjemnější část mýho odvýkání od cukru. Posledních dvanáct let jsem jela striktní nízkotučnou dietu a teď jsem si konečně mohla dopřát to, co mi celou tu dobu chybělo, to co celou tu dobu bylo tím největším démonem – tuk. Protože byl tuk dlouhou dobu tak démonizovanej, měla jsem docela strach ho zařadit do svýho jídelníčku, takže jsem to dělala postupně a zároveň postupně sledovala úžasný změny na svym těle a hlavně – začala si konečně užívat tý skvělý chuti přirozeně tučnejch jídel. Zároveň jsem přidala i nějaký bílkoviny a začala konečně jíst znovu maso. Mý na deset plátků roztřepený nehty se staly tak silný, že bych s nima mohla brousit diamant a vlasy se mi uzdravily tak, že jsem si je mohla nechat narůst delší než jen pod uši. Začala jsem se cítit silnější, plná energie a hlavně konečně zdravá.

Odpověď na otázku, čím nahradit cukr je jasná – jsou to zdravý tuky a v přiměřenym množství kvalitní bílkoviny. Pokud byste se rozhodli být cukrfree bez toho, aniž byste cukr nahradili tukem a bílkovinama, vsadila bych svoje boty na to, že to nezvládnete, protože to prostě neni dlouhodobě udržitelný. Navíc tuk je pro vás neuvěřitelně prospěšnej a spousta až morbidně obézních lidí, která přestala jíst cukr úplně, za to nasadila vysokotučnou stravu, nejenže zhubla, ale svou stravou si zlepšila i hladinu cukru a cholesterolu v krvi.

Takže jaký tuky používám já?

  • Domácí ghí – má vyšší bod přepalování, proto se hodí na úpravu jídla při vyšších teplotách,
  • Kokosový olej – panenský s kouřovým bodem 177°C vhodnější spíše na dušení a rafinovaný s kouřovým bodem 232°C vhodný na přípravu jídla při vyšších teplotách,
  • Grassfed máslo – snadno se přepálí, proto je vhodnější používat při nižších teplotách (do 150°C),
  • Panenský olivový olej – vhodný pro studenou kuchyni, snadno se přepálí,
  • Tučné maso – neodděluju tučnější části od masa a jím je společně s masem, důležité je dbát na původ a kvalitu masa,
  • Tučné mléčné výrobky – sýry, smetana atd.,
  • Ořechy a semínka – pozor na arašídy, které nejsou ořechy, ale luštěniny a nemají vyvážený poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin,
  • Vejce – od šťastných slepiček, né ta klecová!
  • Avokádo

avo

A co krize?

 

Chápu, že většina z vás si myslí, že nejste schopný žít bez cukru. Ale ráda bych vám připomněla, že jako člověk, kterej pil tři litry džusu denně, snědl půl kila rozinek za dva dny, byl schopnej pít kečup rovnou z lahve, jsem si naprosto jistá, že když jsem to dokázala já, dokážete to i vy. Přesto během přístích dvou měsíců od doby, kdy se rozhodnete zbavit se závilosti na cukru, můžou přijít a vě většině případů i příjdou krize. V takový chvíli je důležitý si uvědomit, že je to úplně normální, že to co je dobrý není zadarmo, a že se to dá překonat.

  • Pamatujte, že čím víc cukru budete jíst, tím víc budete mít na cukr chuť. Jakmile se zbavíte vaší závislosti na cukru, nebudete mít sebemenší potřebu nebo chuť jíst cokoli sladkého.
  • Chuť je jen dočasná – dejte jí 20 minut a pak už si ani nevzpomenete, že jste měli na něco chuť.
  • Dejte si na ledničku seznam důvodů, proč chcete být cukrfree a proč vám cukr škodí!

 

Následující jídla jsou tzv. emergency foods, která vám zaženou chuť na sladké a zároveň vás zasytí:

  • lžíce kokosového oleje,
  • hrst ořechů – madle, makadamie, pekanové, para nebo vlašské ořechy,
  • půlka avokáda 
  • vařená batáta
  • kus tučného sýra

Jaký je závěr?

 

Nejsem tu od toho, abych vás přesvědčovala o tom, jak je tenhle způsob života to nejlepší, co pro sebe a své blízké můžete udělat (to ostatně tvrdí každý zastánce různých diet). Chci jen ty, kteří o cukrfree přemýšlí, popostrčit a ukázat jim, že to není nadlidský úkol, a že výsledek rozhodně stojí za to. Zároveň chci přimět ty, kteří se do této doby o cukrfree vůbec nezajímali, k tomu, aby si alespoň o závislosti na cukru něco nastudovali a popřemýšleli, zda jim jejich dosavadní způsob života vyhovuje nebo zda chtějí změnu. Mějte na paměti, že většina lidí, kteří se kdy o cukrfree pokoušeli, to nezvládla na poprvé. Velká část z nich ani na podruhé. Jde o to, nejít do cukrfree jako do něčeho přes co nejede vlak. Moje zkušenost je taková, že je lepší si říct, že to prostě zkusím, a když se mi to nepovede, seberu se a půjdu zase dál. Rozhodně to po prvním, druhém ale i třetím neúspěšném pokusu nevzdávejte, naopak se ze svých chyb poučte tak, abyste na svůj příští cukrfree pokus byli daleko připravenější a daleko silnější.

 

Tak hodně sil a pevnou vůli!

 

Vaše Janina Slanina

 

537921_4795175195818_1214221715_n

 

84

Podobné články