Žít bez cukru je základ, někdo však musí ještě o krok dál.
Když jsem před 4 lety objevila krásy života bez cukru, doufala jsem, že žádný diety už nikdy v životě nebudu muset držet. Téměř všechny moje zdravotní problémy postupně vymizely a já se cítila naprosto skvěle. Nejdříve jsem začala fruktózou a až posléze zjistila, že čím méně sacharidů jím, tím lépe se cítím. Proto jsem začala s nízkosacharidovým stravováním a už u něj zůstala. Upřímně by mě ani ve snu nenapadlo, že to pro mé zdraví nebude stačit.
První dva roky na Cukrfree byly úžasný a já si strašně užívala to, že konečně můžu jíst jídla, který jsem si tolik let zakazovala. Nicméně ani cukrfree mi nepomohlo vyřešit problém, který mě trápil už třináct let. Deprese jsem od návratu z Austrálie pociťovala téměř denně a bylo čím dál tím těžší proti nim bojovat bez pomoci medikace. Já se ale v Austrálii zapřísáhla, že už nikdy antidepresiva (po 10 letech užívání) nevezmu do pusy, a svůj slib sama sobě jsem taky dodržela. Problém byl v tom, že jsem deprese nijak neřešila. Vždy jsem tomu nechala volnej průběh a tak nějak rezignovala na svý psychický zdraví.
Zlom přišel předloni, kdy jsem se připravovala na státní zkoušku z veřejnýho práva u nás na právnický fakultě. Moje příprava probíhala na Islandu, kde v tu dobu Adam pracoval. Asi vám nemusím říkat, jak taková příprava na státnice probíhala, ale po dvou týdnech třináctihodinovýho učení denně, kdy mi do státnice zbývalo „už jen“ 6 týdnů třináctihodinovýho učení denně, jsem poprvý v životě zažila něco, co už nikdy v životě zažít nechci. Začalo to pláčem, pokračovalo problémy s dýcháním až v panickej záchvat, kdy jsem ležela zkroucená na posteli v křeči, nemohla hýbat prsty, potom rukama ani nohama, nakonec ani pusou. Adam myslel, že mám mrtvici, nikdy se mi nic takovýho nestalo, takže okamžitě zavolal záchranku. Já samozřejmě taky vůbec nevěděla, co se děje a poprvý v životě jsem myslela, že tohle je konec, že teď už opravdu umírám. Když už bylo nejhůř a já myslela, že už ani nezvládnu dýchat, dorazili pohlední blonďatí islandští lékaři a bylo jim hned jasný, že neumírám. Že mám „jen“ panickej záchvat.
Náběhy na panický záchvaty jsem po týhle epizodě měla mnohokrát, ale pokaždý jsem se snažila nedat jim šanci, a tak to už nikdy nedošlo do takovýho extrému. Po státnicích, ze kterých jsem dostala, jak jinak než za jedna, se začaly objevovat stavy, který jsem nikdy dřív neznala. Deprese byla sice zlá, ale tohle bylo něco jinýho, a pro mě osobně daleko horšího. Cítila jsem neustálý strach, napětí, pocení, neustálý tlak na prsou, tlaky u srdce. Úzkosti jsem nikdy předtím neznala, ale začaly pomalu nahrazovat mojí „starou známou“ depresi. Když už jsem se dostala do stádia, že jsem se bála jít i do restaurace, protože tam bylo příliš lidí a hluk a pokoušel se o mně panický záchvat, věděla jsem, že tohle budu muset začít řešit.
K tomu všemu se mi v červnu loňskýho roku přidaly trávicí obtíže. Začalo to nejdřív jako taková trošku horší střevní chřipka, ze který se ne a ne dostat. Dostala jsem se do fáze, kdy jediný potraviny, po kterých mi nebylo zle byli ovčí a kozí kefíry, lesní plody, ořechy, ryby, mořský plody, drůběží maso a cuketa. Podstoupila jsem několik vyšetření a výsledek byl všude stejnej „běžte domu, jste zdravá“. Přišlo mi ale zvláštní, že jsem zdravá, a přesto nemůžu už několik měsíců jíst nic víc, než pár výše zmíněných potravin.
V té době jsem hledala všechny možné alternativní cesty, jak sama sobě pomoci. Začala jsem chodit na „energy healing,“ na fyzio terapie, začala jsem víc cvičit jógu, meditovat, ale pořád to nestačilo. V té době jsem pracovala na projektu skupiny Globopol, webu cukrpodkontrolou.cz (na který určitě mrkněte) a seznámila se tak s Janou Dell Plotnárkovou, specialistkou na holistickou výživu a GAPS, se kterou nyní pracujeme na zbrusu nové Cukrfree kuchařce (nejen) pro děti. Jana si vyslechla všechny moje problémy a zasvětila mě do problematiky GAPS. Přiznám se, že když mi ze začátku na vše odpověděla „jo, to je střevo“…“máš poškozený střevo“…“střevo je propustný“…“chce to vyléčit střevo“, nebyla jsem příliš důvěřivá. Co asi tak moje propustný střevo může mít společnýho s mojí depresí, mými úzkostmi, panickými záchvaty?! Začala jsem si o střevě sama studovat víc a nestačila jsem se divit. Naposled jsem byla v takovym úžasu, když jsem se dozvěděla pravdu o cukru, ale tohle bylo snad o 100% ještě víc „mindblowing“.
Pochopila jsem, že všechny problémy, které se teď objevují, nejsou něčím co vzniklo teď, ze dne na den. Ale, že jsou následkem toho, jak jsem se ke svému tělu celý svůj život chovala. Už asi chápete, proč jsem na začátku článku mluvila o dietách. Po konzultaci s Janou a za její dohledu, jsem se rozhodla, že se od pondělí 8.1. 2018 pustím do tzv. diety GAPS. A protože můj manžel Adam před dvěma měsíci slíbil, že se mnou bude v dobrém i ve zlém, rozhodl se, že do toho půjde se mnou.
A v čem tedy dieta GAPS spočívá?
GAPS je anglická zkratka pro GUT and PSYCHOLOGY SYNDROME, a je to název této specifické diety, který vyjadřuje, že „naše střevní flora, tedy bakterie které máme ve střevech, má obrovský vliv na stav naší psychiky a může přímo či nepřímo ovlivňovat náš celkový zdravotní stav.“ (1) Narozdíl od Cukrfree nejde o životní styl, ale o terapeutickou dietu. Nicméně v plné verzi této diety se dá naprosto bez problémů dlouhodobě fungovat a až na pár odchylek se velmi podobá Cukrfree stravování. Je to tedy takové pro střevo léčivé Cukrfree a přesně v tomto stylu bude i naše nová kuchařka.
GAPS dieta je nastavená tak, aby ozdravila střevo, posílila imunitní systém a optimalizovala bakteriální ekosystém v našem zažívacím traktu. Stejně jako Cukrfree, i GAPS vyřazuje veškeré zrniny, všechny procesované sacharidy, škrobovitou zeleninu a navíc i komerční mléčné produkty. Namísto toho se zaměřuje na kvalitní tuky v podobě kvalitního přepuštěného másla, sádla, kokosového oleje, ořechů, semínek a chybět nesmí ani maso, zelenina a fermentované potraviny. Důraz je kladen na tradiční způsoby přípravy, které jsou šetrné pro trávicí ústrojí. Co vám nikdy na GAPS dietě nebude chybět je pořádný kvalitní masový vývar, který je základní a první potravinou, která se bez omezení konzumuje již od úvodní GAPS diety.
GAPS dieta je rozdělena do dvou částí – do úvodní a do plné GAPS diety.
Úvodní dieta může být pro spoustu lidí příliš náročná, nicméně pokud jste již nějakou dobu Cukrfree nebo Low Carb, určitě ji bez problémů zvládnete (alespoň já v tom doufám a Janča mě o tom neustále ujišťuje:). Pro ty, kteří se stravují „normální“ západní dietou, může být vhodnější začít tzv. plnou GAPS dietou a až poté přejít na úvodní. Účelem této diety je zacelit střevní stěnu a zahájit tak proces ozdravení střeva.
Úvodní dieta je rozdělena do šesti částí a v průměru trvá 3-6 týdnů, než jimi člověk projde. Je vhodná zejména pro ty, kteří trpí trávicími obtížemi, potravinovými alergiemi a intolerancí potravin, chronickým průjmem nebo zácpou, Crohnovou nemocí, ulcerózní kolitidou, ale také autismem, schizofrenií, depresemi nebo bipolární poruchou. To, jak dlouho se ve které části zdržíte je velmi individuální a odvíjí se od vašeho zdravotního stavu. Jednotlivé části na sebe navazují a v každé z nich přidáváte více a více druhů jídla až se postupně dostanete naplnou GAPS dietu.
Takže, co budu od zítřka jíst? 🙂
Vývar, vývar a zase vývar! Při této dietě se opravdu vyplatí pořídit si pomalý hrnec a mít tak stále připravený čerstvý domácí masový vývar. Z připravených masových vývarů budu vařit různé zeleninové polévky, které budou hlavním a vlastně i jediným jídlem, které budeme v první části úvodní diety jíst. Zároveň budeme postupně zařazovat fermentované potraviny. Nejdříve 1 – 2 lžičky za den a následně postupně zvyšovat množství až na 1/2 – 1 hrnek denně. Šťáva z fermentované zeleniny je pro začátek ideální. Pít budeme jen bylinné čaje a vývar. Po několika dnech – v druhé fázi, začneme přidávat do polévek samotný žloutek. Nejdříve jeden denně, poté postupně s každou miskou vývaru. Následně můžeme přidat celé vejce vařené naměkko. Postupně tak začneme zařazovat různé potraviny a zjišťovat, zda nám dělají nebo nedělají problém, až se dostaneme (snad co nejdříve:)) do plné GAPS diety.
Plná GAPS dieta je už takový krásný, pro střevo ozdravující, Cukrfree 🙂 den začínáte sklenicí s vodou s citronem nebo jablečným octem. Snídat můžete stejně, jako jste u Cukrfree zvyklí – vajíčka na oblíbený způsob, ryby, maso, zeleninu syrovou nebo vařenou s pořádnou dávkou olivového oleje nebo jiného oblíbeného tuku. K tomu samozřejmě šálek teplého vývaru. Obědvat a večeřet můžete své oblíbené pokrmy z masa a zeleniny a zjemnit je můžete domácí zakysanou smetanou…
Abych pravdu řekla, z GAPS diety mám velký respekt a myslím, že by to i tak být mělo. Nejde si totiž v půlce úvodní diety říct, že teď už toho máte dost a vrátit se k tomu všemu, co jste jedli dříve. Jakmile začnete, musíte pokračovat. Na druhou stranu vím, že je to jediná cesta, jak v dobrém vrátit svému tělu všechno to příkoří, které jsem mu celé své dospívání plnými doušky dopřávala. Rozhodně se nedoporučuje pouštět se do diety po hlavě bez přechodzího studia, a ideální je projít dietou pod dohledem někoho zkušeného. Pokud se chcete o GAPS dietě dozvědět více, doporučuji stránky zivakultura.cz nebo gapsdiet.com, kde najdete veškeré potřebné informace. Koupit se dá u nás i kniha od britské lékařky Dr. Natashy Campbell-McBride s názvem „Gut and Psychology Syndrome: Natural Treatment for Autism, Dyspraxia, A.D.D., Dyslexia, A.D.H.D., Depression, Schizophrenia“ v angličtině nebo „Syndróm trávenia a psychológie“ ve slovenštině. Zárověň se také o svých zkušenost s GAPS chystám psát i tady na blog deník a postupně i přidávat nějaký gaps recepty :).
No a teď už nezbývá mně, Adamovi ale i vám, kteří se do GAPS třeba taky pustíte nebo jím už procházíte, popřát hodně sil a doufat, že nám všem dieta přinese přesně to, co od ní čekáme – zdraví! 🙂
Vaše
105
23 comments
Andy
Stavy úzkosti nebo latentní tetánii nikomu nepřeji. Stav který jste popsala jsem zažila a pak jsem se rok bála úplně všeho. Do dnes mám jistý respekt,hlavně z jídla bojím se potravinových alergii( žádnou nemám, ale bojím se jí),ale zdatně se s tím peru. Přeji Vám ať Vám ta dieta zabere.Vše je v hlavě a střevech;-)
Janina Černá
Dobrý den Andy, děkuji za zprávu. Také jsem si minulý rok strachu užila až až. Měla jsem také až panický strach ze všeho, ze všech nemocní, z jízdy v autě, z cesty letadlem. Bylo to opravdu nepříjemné a omezující. Naštěstí už jsem na tom daleko lépe a Vám přeji ať je také co nejdříve dobře!
Niky93
Rozhodně tady se všemi naprosto souhlasím! Momentálně jedu program Whole30, ale ten je ještě přísnější, nicméně jen na 30 dní, tak potom se chci vrhnout na GASP, protože už mám pár let střevní problémy a celkově trávicí a alergie a s tím spojené chmury a nehezké nálady, je to začarovaný kruh.. Vkládám do toho velké naděje, samozřejmě jak tu někdo psal, není to jen o jídle – chci se začít pravidelně hýbat, mít nějaké koníčky a radost, nejen se pořád točit dokola mezi prací a domácností, ale udělat si i čas pro sebe a své blízké. 🙂
Poslední dobou se mi přidaly i různé fobie, studovala jsem medicínu, což jsem přerušila, protože jsem si začala vsugerovávat veškeré nemoci, apod. a jakožto alergik mám ještě doteď fobie z jídel, prostě strach, že budu mít nějakou ošklivou alergickou reakci.. Kdo nezažije, co dokáže udělat strach a jak z toho nejde ven, tak nepochopí. 🙁
Ale mám velkou chuť to změnit a zlepšit si život, děti ještě nemám, tak je nejvyšší čas, ať jsem pak jako budoucí mamka připravená a budu moci jednou dětem taky pomoct vydat se už od začátku lepší cestou. 🙂
Moc se těším na Vaše příspěvky, postřehy, recepty a pak knihu, držím palce!
Týna
Tak to držím palce a hlavně, aby se ulevilo dušičce! Na novou kuchařku se teda fakt těším!
Janina Černá
Moc děkuji! My už se na ní také moc těšíme :))
Andy
Tak to je přesně, co jsem teď potřebovala. Už pár týdnů studuju všechno o cvičení, jídle, psychice. A je vidět, že všechno souvisí se vším. Našla jsem videa o cvičení( Ido Portal, Petr Růžička) a vzpomněla si, jak jsem tohle, spíš nevědomky měla ráda už jako dítě. Někde v průběhu let jsem sportovat a hýbat se přestala. Ano chodím hodně pěšky, ale.. Mám chutě na nezdravá jídla a jím je. Pomalu měním stravu, mám vyzkoušeno, že najednou mi to nejde. V současné době, jsem ztuhlá, bolavá, pořád unavená, špatně spím. A s tím je ode dneška konec! Mám zaplacené lekce jógy, sepsané recepty low carb, načtené info, uložené videa s cvičením a přesný plán. A počítám i s nouzovým plánem pro případ nepředvídatelných událostí. Přeju nám všem úspěch na cestě za zdravím.
Lucie Cinkítková
Ahoj.
Držím palce, aby dieta pomohla. Mám podobný problém z podobné příčiny – asi ve třeťáku se mi nervy z PF projevily jako Crohnova nemoc. Úplně (i když samozřejmě dočasně) jsem se z toho vyhrabala až po poslední státnici. Teď mám sice práci, která bývalému školiteli přišla „pod úroveň“, ale nemám z ničeho nervy a fyzicky a psychicky je mi tak dobře jako dlouho nebylo.
Těším se na poznatky.
Lucie
Janina Černá
Ahoj Luci,
děkuji za komentář. Bohužel pozoruji, že nejsme jediné, kterým stres ze školy přinesl zdravotní obtíže. Na základě tohoto a přechozího článku se mi ozvala spousta našich kolegyň z práv, které se potýkají s něčím podobným. Spousta z nich však bohužel neměla sílu na to svůj život v tomto směru změnit. Držím palce ať je dobře a ať už nikdy neděláme nic na úkor našeho zdraví!
Janina
M.
Držím palce Janina. Hoci som nemala panic atac, ako je tu popísaný… aj mňa trápilo kadečo v dôsledku deravého čreva :). ja som išla v dôsledku podvýživy najskôr na plnú dietu… a potom uvidím. ale zatiaľ cítim v mnohých ohľadoch zlepšovanie každý deň. hlavne radosť zo života sa mi vrátila. Je to dieta a obmedzuje život, ale život som mala obmedzený hlavne pred tým. Cítim, že tentokrát sa vyliečim, aj keď aj mne lekári hovorili, že mi nič nie je… Moja podpora 🙂
Terezie
Držím moc palce, aby vám na GAPSu bylo lépe! A díky za sdílení vašeho příběhu, vím, že není jednoduché se s něčím takovým svěřit. Sama panické ataky znám, i když je pravda, že jejich průběh u mě nebyl nikdy tak dramatický jako u vás. Dobrá zpráva je, že se na tom dá zapracovat, takže příště vás už to nezaskočí a budete vědět, jak s tím pracovat, aby to zase pěkně odeznělo… Mně naučila psycholožka techniky, které opravdu fungují, když se ataka objeví.
I proto vlastně píšu svůj příspěvek. Je jasné, že střevo a psychika jsou navzájem propojené a že strava má na zdraví člověka zásadní vliv, ať už se jedná o zdraví fyzické či psychické. Ale není bohužel jisté, jestli pomůže pouze změna stravy… Podle mých zkušeností je třeba pracovat současně i na psychice. Koneckonců nemoci jsou většinou psychosomatická záležitost, tak to ani nejde oddělit… Moc bych vám doporučovala nějakou formu psychoterapie. Může to být nějaký dobrý psycholog, kineziologie, rodinné konstelace, iris diagnostika atd. atd., těch možností je spousta, musíte jen najít něco, co bude nápomocné právě vám. Terapeutická strava je skvělá, ale současně je třeba vyřešit psychiku, aby se situace, kterými jste si prošla a které vás tak ničí, už neopakovaly. Zní to jako klišé, ale nejdříve je opravdu třeba změnit své vnitřní nastavení. Pochopit problém, proč se mi děje tohle nebo tohle, a co s tím můžu dělat. Jak to můžu změnit. Že to záleží vše jen na mně.
Vím, o čem mluvím… Náš tříletý syn je už přes půl roku na AIP kvůli ekzému a alergii na roztoče. Nejdříve – asi po 2,5 měsících – nastalo obrovské zlepšení stavu, řekla bych tak cca o 80%. Ale pak nastala stagnace a opět fáze zlepšení a zhoršení, i když mnohem mírnější než před AIP. Je to určitě obrovský rozdíl a jsme za to rádi, ale tak nějak tušíme, že zakopaný pes bude v psychice… Proto teď absolvuji sezení s jednou výbornou terapeutkou, kterou mi doporučila kamarádka. Hodně mi pomáhá, cítím se mnohem lépe a vidím, že na sobě opravdu musím pracovat, pokud chci, aby nastala změna. Dnes mluvila o tom, jak je důležitá sebeláska, prostě mít se rád. A já cítím, že mám před sebou ještě dlouhou cestu… Ale snad už mám aspoň nějak nakročeno. Vím, že to není to samé jako váš případ, ale princip zůstává stejný.
Tak vám přeji, ať se se všemi těmi problémy minulosti vypořádáte jednou provždy a čeká vás už jen to dobré!
Terezie
oprava: *mě naučila psycholožka 😉
P. S. : I já mám nějaké chronické problémy (ekzém a nadýmání), a vidím ten obrovský vliv psychiky… Je to až neuvěřitelné, jak je to propojené.
Martina
Jsem ráda, že jsem si vás našla. Váš příběh je hodně podobný tomu mému. Jen mám malého školkového syna a jsem na něj prakticky sama, tak jsem začala antidepresiva znovu brát, abych mohla fungovat. Zatím se pouštím do bezcukerné stravy, protože mi zjistili cukrovku. Tento blog je pro mě velká inspirace – recepty, váš příběh, odkazy – všechno. Držím si palce, ať to dám, protože vím, že je to jen začátek. Podle toho, jak bude moje tělo reagovat, pustím se i do GAPS. Dělám to i pro syna , chci být použitelná matka ,v druhém sledu mu tím dát také příklad zdravého životního stylu.
Moc Vám děkuji, že jste se podělila o svůj příběh s depresí a úzkostí. Přeji Vám z celé duše úspěch.
SiuSan
Mám veľmi rada tvoj blog.. som na GAPSe už viac ako 3 roky a stojí to za to.. ja som hneď s dcérkou začala intro.. z klasickej mukovej stravy. Skoro týždeň sme celý prespali. Také sme boli unavené. Medzitým šálky so silným vývarom.. ale potom! Tá sila a energia a pozitivizmus na rozdávanie! Celý život som mala problém s trávením a potom a takisto s psychikou. Teraz Milujem Gaps a celé to FAKT stojí za to! Tak výdrž Janina, držím silno palce a teším sa na kuchárku 😊..
Veronika
Dobrý den Janino,
moc děkuji za inspirativni clanek. Vaši kuchařku jsem si opravdu oblibila. Vim, ze existuje vice vedeckych studii, jak střevní mikroflora ovlivňuje úzkosti. Moc se těším, ze alespoň cukrfree vyzkouším na vlastní kůži. Mam maleho syna, ktereho kojim,.tak na Gaps si ted netroufnu. Víte, ale chci se vás zeptat, myslíte si, ze staci jít jen touto cestou? Tím myslím bez psychoterapie? Jak to mate vy? Opravdu vam psychoterapie moc nepomohla? A myslím klasickou terapii, ne energy healing, cranio, atd. Díky moc za odpověď. Veronika
Vladimíra Berki
Úžasný super článek. Velká inspirace a chuť se do toho pustit…jen zvažuji…zda by to bylo lepší s nějakým dohledem odborníka či se do toho pustit po studiu sama…nemůžu říct, že bych se stravovala „zapádně“ ale úplně cukrfree či low carb to není…tak nevím, zda se pustit přes úvodní nebo nejdříve do té úplné….
Moc děkuji za článek! 🙂
Janina Černá
Dobrý den,
děkuji za dotaz! Myslím, že pokud si vše předem nastudujete a přečtete knihu GAPS, zvládnete to i sama. My vlastně s manželem už jedeme pouze sami z toho, co jsme si naposlouchali a načetli 🙂 Pro nás bylo daleko lepší jít nejdříve do plné diety, kde jsme sice viděli velké pokroky, ale stále to nebylo „ono“…proto jsme se rozhodli zkusit i úvodní. Záleží s čím do GAPSu jdete. Držím palce! 🙂
Klara
Dobrý den Jano, slyšela jste někdy o metodě RUŠ? Zkuste mrknout na stránky http://www.metodarus.cz nebo přímo na moje http://www.hajkova.cz. Přijde mi, že se Vám jen Vaše psychické problémy zobrazují na těle, které léčíte, nicméně příčina bude spíš někde ve vnitřním strachu, který se jen sem tam utlumí, ale pak zase „vyleze ven“. Ať už se vydáte jakoukoliv cestou, držím palce, ať jste zdravá a spokojená:)
Zuzana
Dobry den, Janino,
Z osobnej zkusenosti radim, zapomente na diety a nezente se tak ku predu, jak to, dle toho, co ctu, dlouho delate. Vase telo Vam rika, aby jste zpomalila a zacala mu naslouchat. Sama jsem si uzkostnymi stavmi prosla a verte, ze, bohuzel, nikdy nevymizi, jen je na nas, jak se s nima naucime zit a pracovat. Uzkosti jsou znamky toho, ze jedeme jak roboti a nenaslouchame si, nedovolime si byt tym, kym ve skutecnosti jsme a svym zpusobem nas v danych napjatych podminkach drzi pri zivote, protoze bez nich by jsme se jiz davno znicili. A to velmi evidentne dobrovolne, protoze mame tak nastavenou mysl. Je pravda, ze urcity druh stravy je lepsi a nektery horsi, ale v prvnim rade si dejte na prvni misto sama sebe beze vseho, co delate. Nic Vam neutece a kdyz se ponorite do sebe a zacnete naslouchat, co Vam telo a hlavne unavena mysl rika, pochopite svou podstatu a verte, ze zadnou dietu jiz nikdy potrebovat nebudete a streva pojedou jak hodinky. Zelam Vam hodne spokojenosti, budte k sobe laskava a neprepinejte sily. Nic na tomhle svete nestoji za to, aby jste se hnala za necim, co Vam neprinasi uzitek a pravy pozitek z jednoducheho byti.
Katerina
Dobry den, moc diky za clanek ! Jak jde podle vas dohromady vegetarianska/veganska strava s GAPS a Cukrfree ? Mam uz dlouho strevni potize, zachvaty paniky stejne jako vy ze studii prav (ac me cesti lekari dlouho lecili na „stresove astma). Ziju vcelku zdravym zivotem, hybu se a fast food se u me jen tak nenajde. Uz nejakou dobu nekupuju a nevarim maso, maslo a ani vejce a snazim se omezit i ryby (az na opravdu dobre potraviny v nekterych restauracich), nerada bych znovu zacinala, daji se proto masove vyvary v GAPS nahradit zeleninovymi ?
Diky !
Janina Černá
Dobrý den, Kateřino,
děkuji za zprávu. Bohužel to bez masových a kostních vývarů nepujde, v prvních fázích jsou základem právě vývary s masem a zeleninou (ta se však vaří zvlášť), poté se přidávají žloutky, kysané smetana atd. Nicméně vývary se pijí a jedí ve velkém po celou dobu GAPSu. Doporučuji přečíst knihu od Natashy Campbell McBride – Vegetarianism explained, která Vám uričtě odpoví na spoustu otázek. Moc Vás zdravím a držím palce! Janina
Kristiana Cerna
Dobrý den, chystáme se s přítelem na GAPS a zajímalo by mě, zda nemáte nějaké tipy na foodblogy, kde bych se mohla inspirovat recepty? Ráda vařím, ale neumím kombinovat zeleninu a maso a ráda vařím dle receptů. Je mi jasné, že v úvodní dietě se příliš navyřádím, ale i tak bych se nechala ráda inspirovat. Díky! K.
Janina Černá
Dobrý den! 🙂 Jediná česká kuchařka je „Vaříme trochu jinak“, kromě toho najdete spoustu receptů na pinterestu 🙂
Marie Mácová
Ach jo, uvedené stavy znám, jen ještě navíc mám rok dědičně podmíněnou dnu. A jeden z mých největších spouštěčů je právě dlouze tažený vývar (miluju ho), půlka zeleniny a mořské ryby a plody, moje milovaná játra. Prostě všechno, co mám ráda. Moc by se mi tahle dieta líbila a nedělala by mi potíže. Pečivo prakticky nemusím, ze sladkostí jen želatinové bonbony (ale to by nebyl problém). Tak přeji hodně štěstí!!!A kuchařku si přeji od syna pod stromeček 😀