Velký holky nepláčou a jí burgery, teda hlavně ty burgery, co maj místo housky vajíčkovou placku.
Pokud by tohle pravidlo platilo, tak jsem velká holka jen způlky (díky těm burgerům, né díky tomu pláči).
Jak už asi víte, tak Adam dostal novou super práci na Islandu. Dnes je to už (teprv?!) týden, co je pryč a já tu denně pláču, protože se mi hrozně stejská a protože mi pořád posílá takovýhle fotky…
Naštěstí mě utěšujou dvě věci. První je ta, že se Adamovi v práci hrozně líbí (nejen) proto, že jeden z jeho kolegů je pes a protože dostal kromě stolu a židle i růžovej skateboard, ale i proto, že jsou Islanďani strašně milý a ochotný. Druhou věcí je to, že pokud všechno půjde tak jak má, sbalila bych si na začátku prosince svých pár švestek, tuny učení a pár oblíbenejch talířků a hrnečků a vydala se na tenhle ledovej ostrov za ním.
Můžete se tak na mym blogu těšit na nejrůznější islandský cukrfree pokrmy jako je shnilý žraločí maso, uzenej papuchálek nebo pečenou ovčí hlavu. (jokes)
Ale zpátky k tomu burgeru. Většina z Vás si určitě představuje, jak denně stojím za plotnou a vařím nejrůznější cukrfree jídla. Opak je pravdou. Mám ráda nový věci, ráda zkouším nový jídla, ale upřímně radši peču než vařím, a tak většinou (čti vždy) večeři připravuje Adam. Dokonce jsme pokročili už tak daleko, že Adamovi vymyslím recept, nakoupim suroviny, jdu do práce a doma pak na mě čeká večeře, přesně taková, jakou jsem si vymyslela (já vím, jsem lemra líná).
Nicméně, Adam je teď pryč a já si musela zase začít večeře připravovat sama. Ze začátku vítězily omelety na všechny způsoby, protože komu se chce po práci ještě vařit (mně ne). Nakonec jsem se omelet přejedla a tak jsem si u svýho oblíbenýho řezníka v Moje Maso v Dejvicích objednala kilo mletýho krutího masa a rozhodla se, že si udělám tyhle krásný burgříky (a taky ještě jednu věc, ale to je zatím tajemství :)).
Musím přiznat, že to bylo jedno z těch lepších rozhodnutí mýho života (narozdíl od rozhodnutí studovat práva), a že jsem si fakt moc pochutnala. Takže pokud milujete burgery a nechcete se cpát tou trapnou houskou, sežeňte si pár vajíček od šťastných slepiček (sama mám problém je shánět) a udělejte si tuhle parádu. Jen pro zajímavost – šťastné slepičky svoje vajíčka buď neoznačují vůbec (to jsou ty od babičky nebo od kamaráda babičky atd.) nebo je označují číslem „0“ nebo „1“. Hlavně NIKDY nekupujte vejce označené číslem „3“, což jsou vejce slepic v klecích, které mají od šťastných slepiček a celkově od slepiček hodně daleko. Jedná se spíš o stroje na snášení vajec a naneštěstí většina vajec dostupných v českých obchodech jsou právě vejce klecová.
Jo a abych nezapomněla! Vy, co mě sledujete na Instagramu, jste určitě už zaregistrovali mojí zářijovou soutěž. Vy, co mě nesledujete, mě začnětě sledovat, sdílejte mojí giveaway fotku na svym instáčovym profilu, přidejte hashtag #cukrfreezari a soutěžte o tuhle skvělou knížku „Sladký život bez cukru“ od mý nejoblíbenější Australanky Sarah Wilson.
Ingredience
2 vejce od šťastných slepiček
2 lžíce smetany (já použila tu nejtučnější, jakou jsem sehnala:)
ghí
150g mletého krutího masa
půlka zralého avokáda
himalájská sůl
pepř
podle chuti kus rajčete, lístky špenátu, cibule
Postup
- Na pánvi rozehřejte ghí.
- V misce vidličkou rozšlehejte vajíčka, přidejte dvě lžíce smetany, sůl, pepř a pár kapek rozehřátého ghí a vše dobře promíchejte.
- Na pánev vložte vymazanou kulatou formičku na vajíčka (popř. kulaté vykrajovátko na pečivo) a polovinu směsi do ní opatrně vlijte.
- Na mírném plameni pod pokličkou pečte dokud vajíčko neztuhne. Pokud máte formičku na vajíčka, můžete ji i během pečení obrátit, aby se opekly obě strany placky.
- Placku poté vyndejte a stejný postup opakujte i s druhou plackou.
- Krutí maso osolte, opepřte (popř.můžete přidat bylinky) a uplácejte z něj burger, který potom osmahněte na ghí.
- Začněte skládat burger v pořadí – vaječná placka, maso, rozmačkané avokádo, zelenina a druhá vaječná placka na závěr ( já navíc ještě zeleninu zakápla olivovým olejem).
- Ihned podávejte.
